TJ Sokol Plasy - TJ Sokol Malesice 1:3 (0:2)

Další těžký soupeř a důležitý test našeho herního systému. Naštěstí s vítězným koncem pro nás :-).

V minulém zápase se nám vyplatilo, že jsme byli od první minuty aktivnější, napadali rozehrávku soupeře již v zárodku a brzy vstřelili branku. Stejně tomu bylo v Plasích. V kabině před zápasem jsme se zdravě vyhecovali a na hřiště vlítli jako uragán. Musím říct, že takový nástup jsem nečekal. Od úvodního hvizdu jsme uzamkli soupeře na jejich polovině a napadáním jim nedali šanci k rozehře. Střední záloha či stopeři sbírali nakopávané balóny s ledovým klidem a hned zakládali protiakce. Perfektní kombinace po zemi na obě strany s sebou nesla ovoce, kdy nejdříve zahrozil Jiří Svoboda střelou do šibenice, tu tedy ještě domácí gólman vyrazil na roh, ale po individuálním průniku druhého z forvardů Martina Otýse, byl již brankář krátký, umístěná přízemní střela otevřela dvířka k důležité výhře.

Aktivita neustávala a i při vedení 1:0 jsme aktivně napadali rozehru a takřka nepustili domácí k zakončení a to opět neslo ovoce, kdy při našem dlouhém výkopu brankáře Homolky zabojoval rychlík Svoboda, přesprintoval obránce, u lajny obehrál i vybíhajícího brankáře, obešel dalšího hráče a zakončil do prázdné brány. Pak jsme se díky špatně pískajícímu rozhodčímu začali spíše hádat než hrát fotbal a to nás na cca 10 minut dost rozhodilo. Plasy se tak dostaly do hry a zahrozily z řady dobrých šancí, naštěstí skvěle chytající Lukáš Homolka si svoji svatyni pohlídal a jediné, co jsme inkasovali byly asi 4 žluté karty.

Do druhého poločasu jsme nastoupili v podobném duchu a soupeře do šancí prakticky moc nepouštěli a co propadlo pochytal Homolka. Obrana fungovala na jedničku, záloha lítala nahoru dolů a útočníci byli k nezastavení. Jak krásně se na to dívalo. Bohužel ale, z řady šancí jsme ne a ne trefit uklidňující třetí gól. Naštěstí po jedné z rychlých protiakcí našel Svoboda skvěle nabíhajícího Káju Schleise a ten rychlým zpracováním a umístěnou střelou přinesl klid na naše kopačky. 

Bohužel byl ten klid až zbytečně velký, kdy jsme drželi míč, kontrolovali výsledek....ale jen do 85.minuty, kdy se najednou domácí nadechli k finálnímu tlaku a začali se dostávat do šancí. Akci Skuhrovce, který se najednou objevil sám na malém vápně ještě pokryl dobrým výběhem Homolka, bohužel pak ale nevinně vypadající aut doskákal až k nikým bráněnému hráči domácích a ten naší laksnost potrestal snižující brankou. Škoda, že jsme museli na závěr takto nesmyslně inkasovat a věřím, že se z toho opět poučíme v bojích s dalšími soupeři.