Malesice - Raková 4:2 (1:0)

Pátý zápas na domácím hřišti jsme nezačali příliš dobře. Soupeř byl aktivnější a měl více ze hry. Celé naše mužstvo působilo vlažným dojmem a nedařil se nám přechod do útoku. Prakticky jsme si za 30 minut nevytvořili žádnou vážnější šanci. Naopak soupeř se tlačil vpřed a snažil se hodně útočit. Na štěstí většina nepřesných centrů končila u Brouska v rukavicích. Navíc po nedorozumění Heriho se Standou se dostal útočník sám před Brouska, ale ten jeho střele ukázal červenou.

A pak to přišlo, první důležitý moment zápasu. Číča se předkopl odražený balon ze soupeřova vápna a se slušnou razancí mu ho poslal zpátky. Míč se ještě navíc otřel o soupeřova předstopera a zaplul přímo k tyči. 44. minuta a my jdeme do šaten za stavu 1:0. Ovšem ne s úsměvem na rtech, 100 fandících diváků vidělo nehezký fotbal bez nápadu a souhry.

V šatně nám kouč důrazně naznačil, že tohle opravdu ne, že takový výkon u nás nezná a rozhodně ho poznávat nehodlá. S připomínkou nástupu do druhého poločasu v Kaznějově jsme nastoupili do druhého poločasu s Rakovou. Ovšem s rozdílným efektem, trápení pokračovalo, a proto přišla pokuta v podobě srovnávacího gólu. Náhodný, špatně kopnutý roh propadl až do malého vápna, tam se nesčíslněkrát odrazil a nakonec skončil za brankovou čárou. 55. minuta a 1:1.

Náš výkon se sice nezlepšil, ale i přesto jsme se opět ujali vedení, po nádherné střele z 30ti metrů. Do balónu se tentokrát opřel Heri. Sólo od půlky zakončil důležitým gólem….71.minuta a na tabuli svítí 2:1.

Bohužel, neuplynulo ani 10 minut a skóre se opět měnilo, po chybném faulu Pondi se kopal trestný kop a ten exekutor poslal krásně nad hlavami obrany pod břevno domácí svatyně.

Trochu nás to nakoplo, začali jsme více útočit a tempo hry jsme začali udávat my. Střídající Ondra to rozhýbal a také hned vykřesal naději na 3 body, po jeho úniku a následném faulu se k nařízené penaltě postavil kapitán Milánek. Bohužel, gólman jeho pokus k tyči vystihl a tak se skŕe neměnilo. Naštěstí jsme neustávali v aktivnější hře a trochu se štěstím se skóre přeci jen měnilo. Ondrovo důraz se vyplatil a po odrazu míč doskákal do brány soupeře a my se ujali vedení. 5 minut před koncem to bylo neskutečně uklidňující.

Plni odhodlání jsme se hecovali, podporovali, začalo se i fandit z lavičky…..pojďme, to urveme!!! Soupeře jsme do vážnější šance již nepustili a finální trefou Jirky jsme se protrápili k vítězství.

Více výher, ale méně takových výkonů……