Malesice - Radnice 1:0 (0:0)

Jak jen začít. Perou se ve mě emoce a to jak z výsledku, tak z výkonu. Jen fakt, že do Malesic přijel po Rakové další tým, který si nezaslouží být v dolní polovině tabulky. Radnice disponují velmi kvalitní útočnou silou a jejich tvrdá hra je převážně za hranou. Každopádně jsme si odehráli hodně těžké utkání….

Již při rozcvičce bylo vidět, že k nám přijel houževnatý tým. V šatně jsme si řekli hodně důrazně, že chceme hrát naši hru po zemi, proto jsme prvních 15 minut nedali balón na zem a vše nakopávali, šílený. Proč jen si to říkáme. Po prvním ohrožení naší branky jsme se trochu probrali a míč se snažili nechat co nejvíce na zemi. Ovšem důrazná hra soupeře nám dělala dost velké problémy a kouč na lajně již dostával lehce infarkt, trochu jsme se začínali bát, jestli tich 90 minut vydrží…. Navíc jsme se zase střelecky trápili a začínalo být jasné, že jeden gól bude asi ten rozhodující. Martin, Jirka, ani Kuba svoji krásnou hlavičkou neuspěli a to samé bylo i u soupeře, do šaten se jde za bezbrankového stavu.

Co myslíte, v šatně jsme si samozřejmě zase řekli, že do druhé půle vlítneme jak uragán, po zemi a aktivně. Proto jsme prvních 10 minut po hvizdu byli pod tlakem a jen tak tak to ustáli bez úhony. Kouč již zase běhal po lajně s žilkou na krku a tak v zájmu našem i jeho jsme se zvedli a začali přebírat otěže zápasu. Hra byla hodně na horu a dolů a my si zase vytvořili brankové příležitosti, bohužel, síť se stále ne a ne rozvlnit. Robert, který po střídání Kuby za Číču vyměnil levou stranu za pravou a ihned se krásně uvolnil a vyslal přízemní nahrávku k brance. Nabíhající Jirka špičkou tečoval a jen o pár centimetrů minul levý horní hroch soupeřovi svatyně.

A pak to přišlo, 78. minuta a přízemní střela Martina, který se ve vápně krásně uvolnil a my se ujali vedení. Posledních 10 minut byl dobrý kolotoč, soupeř se vrhl všemi silami do útoku a byl to fičák na slovo vzatý. Naštěstí byli lehce psychopatičtí a mysleli si, že jim rozhodčí odpíská flopa ve vápně a nebo nedá žlutou za to, když útočník vedle něho běží čtyřstovku a huláká. Myslím, že vrcholná ukázka blbosti bylo, když golman začal řvát přes celé hřiště, že to i přes to sluníčko v očích celé jasně viděl a bylo to 100% penalta. Pak ještě Jirka s Martinem takticky podrželi balon v rohu soupeře, Milánek si vykecal žlutou a nic se již neměnilo.

Nám gratuluji ke šťastné a důležité výhře a soupeři poradím, že kdyby méně kecal, řval a hádal se a raději to dal do hry, tak hraje v TOP 5ti mužstvech tabulky.

P.S. Málem bych zapomněl zmínit, že Ponďa hrál dnes fantasticky hlavičky :-)))